pátek 31. října 2014

Podzim přede dveřmi...

Počasí nám zatím přeje a ještě to má nějakou dobu vydržet. Chci se s vámi podělit o naši letošní podzimní výzdobu přede dveřmi, která vítá návštěvy. V hlavní roli opět kvalitní dýně z Býkoše. Zatím se zdají být nesmrtelné:) Kupovali jsme je začátkem září a ještě ani jedna neuhnila. Na rozdíl od těch, které jsem kupovala tady u nás.
Taky jsem si udělala radost a koupila jsem andílky ochránce od mého oblíbeného keramika. Ty budou u dveří po celý rok. Jednoho malého jsem zavěsila i na věnec na brance.










Přeji všem krásný prosluněný víkend. Já ho využiju k úklidu zahrady a posezení s rodinou.

Vaše Stáňa.

středa 29. října 2014

Krásný víkend na chatě...


 Prodloužený víkend a vydařené počasí jsme využili pro vyčištění hlavy a k odpočinku. Vydali jsme se na naší chatu do podhůří Jeseníků. Do malinké osady v údolí, uprostřed lesů jezdím celý svůj život, už od mimina. Můj děda si tu kdysi pořídil včelín s dvaceti včelstvy a dalších 48 úlů k tomu a tak jsem tu strávila všechny prázdniny a volné chvilky. Babi s dědou tu byli taky skoro pořád, protože je kolem včel hodně práce. Babička vytáčela med ručně a vím, že jsme jednou měli doma 1 tunu medu. Musím jen dodat, že jsme přežili bez vodovodu a elektřiny. Ale nechybělo nám nic a pořád na to vzpomínáme. Babička měla božsky zařízenou kuchyň a vařila s přehledem pro 11 lidí, celý oběd, 14 dní v kuse. To když jsme tam celá famílie přijeli na dovolenou. Lednička na plyn, sporák na plyn, bílý kredenc s kytičkovými hrnečky, okýnko se záclonkou a pohodlný gaučík. Večer děda ve vedlejší místnosti, kde se spalo, rozsvítil plynovou lampu a pustil televizi na baterku z náklaďáku. Nádobí a sebe jsme umývali v potoce, kde se proháněli pstruzi a o raky nebyla nouze. Pro pitnou vodu jsme jezdili do studánky a hodovali jsme u velkého stolu pod obřím dubem. Babička měla před včelínem malou upravenou zahrádku a pěstovala si zeleninu. A ta provazová houpačka zavěšená na břevně mezi dvěma stromy. Ještě teď cítím ten pocit, když jsem se začala houpat. Ještě výš, ještě výš... Jistojistě mě vynese až do nebe. Schody podél, kterých rostly lesní jahody a děda ve slamáku... Brečím, teď když to píšu. Vzpomínky jsou pořád jako živé i když je to 20 let.  Je mi líto, že už to nikdy nezažiju ale mé vzpomínky mi nikdo nevezme.
Když dědula umřel, babi to byla nucena prodat. Místo spustlo...

Naše chata je od včelína nedaleko. Jen přejít potok a úvoz, který býval dříve hradní příkop. Máme chatu na paloučku pod zříceninou strážního hradu u malé přehrady.
Probudili jsme se do mrazivého rána. Sluníčko mě táhlo ven.


Zahrada v bílém kabátku se předváděla.




 Stihla jsem i nakrmit hladové lesní krky. A, že se jich tu slétá. Sojka, strakapoudi, žluva, sýkorky... Tolik druhů doma nevídáme. Museli jsme dát krmítka dvě. Ptáčků je tu tolik, že jedno nestačilo. Lojových kuliček musím vždy pověsit minimálně 8, ze všech stran a zobání kupujeme několik kilo.


Tady je důkaz z loňského Silvestra. Budky plné k prasknutí a tráva málem není vidět. Ty 4 čáry v popředí jsou vyhořelé prskavky:)










Nejkrásnější byl východ slunce. Takový máme ze zahrady výhled. Na hladině už chybí jen Rusalka.



Někoho to vůbec nezajímá, hlavně, že je pohoda a teplo od krbu.
Brrr, do zimy nejdu!


Odpoledne jsme si udělali výlet na kolech do lesa.


Skoro pokaždé projíždíme kolem studánky. Její voda je výborná, slaďoučká. Tady jsme právě kdysi jezdívali pro pitnou.
Naproti studánky je i posezení, které postavili lesníci. Je věnované panu hajnému, který byl nejlepší kamarád mého dědy. Co jsme se k němu na hájovnu nachodili. To oni dva mi nenásilnou formou vštěpili lásku k přírodě a k lesu. 







 Krásně jsme si užili slunečné odpoledne, ticho, klid. Odpočinuli jsme si a načerpali nové síly. Jednou bych se do osady chtěla nastěhovat natrvalo. Už mám vybraný i krásný starý dům, tak snad bude jednou na prodej. 

A co jste o prodlouženém víkendu zažili vy? Napište mi.

Vaše Stáňa.

 

sobota 25. října 2014



Pečený čaj a noví obyvatelé zahrádky...


Na dlouhé zimní večery je třeba se připravit. Proto jsem nezahálela a vyrobila jsem z všemožného ovoce lahodný pečený čaj. 100% přírodní.

  
Využila jsem jablka, hrušky, pár vlastních švestek a hlavně černé jeřabiny. Kvůli pečeného čaje jsem, právě na zahradě, loni vysadila stromkovou arónii a už letos jsem se dočkala slušné úrody.
Nakrájené ovoce jsem zasypala hnědým cukrem, přidala jsem nakrájený citron, koření na svařené víno a pokropila trochou bílého rumu aby to zavonělo.
 Rovnoměrně rozprostřené ve větším pekáči se peče asi 45 minut na 220°C za častého míchání až ovoce pustí dost šťávy. Pak se naplní do skleniček, zavíčkuje a postaví na pár minut dnem vzhůru.
 A je to. Mňam.




 A tady už se představují noví obyvatelé. Nádherné kočičáky mi opět vyrobila a darovala kamarádka Vlastička. Tak mě pohladila po duši. Moc ti děkuju Vlasti.

Přeji všem hezký víkend.
Vaše Stáňa.

úterý 21. října 2014


Dýňová polívka...

Naším oblíbeným sezonním jídlem je tahle dýňová polívka, která skvěle zahřeje, pohladí tělo i duši a dodá dobrou náladu. Vyrábí se z dýně Hokaido, kterou jako jedinou odrůdu není třeba loupat. Receptů je všude plno a jestli jste ještě nezkusili, tak se třeba inspirujete.


Na 60 g másla smažíme 1 velkou cibuli, nadrobno nakrájenou, pomalu asi 
15 minut.
Pak přidáme nadrobno nakrájenou dýni a zalijeme 4 sklenicemi poctivého domácího vývaru. Vaříme zvolna zakryté poklicí asi 20 minut. Osolíme a opepříme. Můžeme zjemnit 1 šlehačkou ale já ji nedávám. Výborná je nazdobená na talíři čerstvými lístky bazalky.



Chuť se dá obměnit přidáním různých ingrediencí. Já jsem třeba přidala směs koření, ve kterém byl bobkový list, jalovec, nové koření, citronová a pomerančová kůra a fenykl. Zdobila jsem kopečkem kysané smetany a čerstvou petrželkou a byla úžasná. Jen se po ní zaprášilo.
A nebo můžete přidat kořenovou zeleninu a brambory. Tu jsem už taky zkoušela a mohu doporučit. Kreativitě se meze nekladou. Tak ať se povede!



U nás dýňování v plném proudu. Tyto jsou z farmy v Býkoši na Berounsku a jsou opravdu v top kvalitě. Příští rok tam zajedeme zase. Monči děkuji za tip.


Vaše Stáňa


čtvrtek 16. října 2014

HŘEJIVÝ PODZIM...



Podzim u nás začal moc hezky. Slunečné teplé počasí nás láká a tak trávíme co nejvíce času venku.  V létě jsme dostavěli terasu, která navazuje na dům. Vychází se na ni z kuchyně. Navrhla jsem si ji sama. Všechno stavěl manžel David, v začátku mu pomáhal můj brácha. Krb byl v režii mého tchána. Celá stavba od návrhu až po konečné úpravy trvala asi 3 roky. O to větší máme radost, že jsme to zvládli.


 Nevím jak u vás ale nám zahrada kvete a září barvami jako divá. Nechce se mi ještě lítat s nůžkami a hráběmi. Na to bude ještě čas až přijdou přízemní mrazíky. Sekám akorát trávu a zalévám kytky v nádobách. Tím, že zahradu udržuji průběžně, tak velký podzimní úklid pak stihnu asi za 3 dny.


Ráda nechávám na záhonech přes zimu suchá květenství třapatek, hortenzií a vysokých rozchodníků. Zahrada pak přes zimu není tak pustá. Jinovatka na suchých květech udělá své.



Podzimní astry jsou další z vděčných venkovských rostlin. Mám na zahradě vysoké i nízké kultivary v různých barvách. Hodně dlouho vydrží i ve váze.


A ještě ukázka mých podzimních věnců. Konečně taky něco málo kreativity. Všechny už mají své majitele a dělají radost.






Děkuji za návštěvu.
Vaše Stáňa.

středa 8. října 2014

Babí léto se u nás vydařilo...


Letošní babí léto jsme si opravdu užili. Stihli jsme kolem domu hodně práce ale hlavně užili jsme si krásnou předsvatební cestu a svatbu. Ale o tom někdy příště...


 Počasí přálo procházkám a venkovním aktivitám. Do přírody to nemáme daleko.


 Louka před domem rozkvetla kobercem z kakostů. Ještě pořád kvete.



 

 Včera jsem začala trochu uklízet na zahradě. Ještě se mi nechce likvidovat balkonovky a dokvétající trvalky. Nicméně velký podzimní úklid se blíží. Nemám moc ráda zimu. Stačila by mi jen do Nového roku a pak už bych chtěla zase jaro. Nejradši mám pozdní jaro, babí léto a teplou půlku podzimu, kdy příroda hýří barvami.


 Velké zahradní koule jsem dostala darem od mé kamarádky. Je moc šikovná. Děkuji Vlasti.