sobota 14. března 2015

Máme doma maroda

Celý uplynulý týden, kdy jsem se nezastavila, byl velmi náročný, navíc plný probdělých nocí, obav a nervů. Naše šedé psí zlato je po operaci obou ramenních kloubů. Když mu před operací píchli uspávačku a on se mi v náručí roztekl jako máslo, vrátily se mi všechny pocity, které jsem ve stejné ordinaci prožívala před dvěma lety...
Naštěstí tentokrát vše dopadlo dobře. Naděje na uzdravení je velká. Teď jen vydržet 4 týdny úplného klidu na zhojení chrupavek, což u našeho šídla je dost šílené :) Navíc nesmí chodit po schodech, takže se s ním docela nadřu, protože má 60 kg. Předek mu nadzvednu ale zadníma musí jít sám. Už pochopil co po něm chci. Naštěstí na zahradu to máme jen dva schody. Jinak je to dobrý pacient. Je strašně trpělivý, nic nekouše, neolizuje tudíž nepotřebuje ani límec, který jsme dostali. Je to náš hodný bobek.


2 komentáře:

  1. Chudák "malej", přeji mu brzké uzdravení a zahojení.

    OdpovědětVymazat
  2. Děkujeme, už se na tom pracuje...:)

    OdpovědětVymazat