neděle 30. srpna 2015

KDYŽ V KUCHYNI VLÁDNE MUŽ... 

...baba se mu nesmí plést pod nohy. Já mu v takovýchto záchvěvech ráda a s klidem, kuchyň přenechám. Vím, že výsledek bude perfektní, gurmánský zážitek nepřekonatelný a zásoba na zimu dostačující. O zavařování se přihlásil sám. Jeho děda zavařoval okurky a červené papriky celý život a tak chtěl David v tradici pokračovat. 
Sem tam se stane, třeba když musím v sobotu do práce, že po návratu mám prostřeno. To si pak musím jen sednout a užít si to.
Naposledy to byly pečená kachní stehýnka a nebo panenka v bylinkách s pečenými brambory. Masíčko bylo šťavnaté, jen se rozsejpalo a ta chuť...
Děkuji Ti Davídku, že jsi tak šikovný... Ale však Ty víš...







čtvrtek 27. srpna 2015

JARNÍ KRÁSA SPOUTANÁ V KOŠÍKU

Na jaře jsem nezahálela a povedlo se mi hezky nasušit pivoňky. Obměnila jsem proto košík v ložnici. Tak mi bude i v ponurých dnech dělat radost. Zachovaly si opravdu krásné barvy. Stačilo je jen doplnit svazky lnu. Možná pak ještě přidám bílou statici nebo nevěstin závoj.


Vaše Stáňa

Ps. Moc děkuji, za všechny vaše návštěvy a komentáře. Ač se někdy nedostává čas a síla na každý komentář reagovat, přesto mi udělají vždy velkou radost. Je to moc milé. Stáňa.

pondělí 17. srpna 2015

OBLÍBENÁ ZAHRADNÍ ZÁKOUTÍ...

...ještě než je sežehla úmorná vedra. Staré kolo se jmenuje Leontýn, kdyby uměl vyprávět, to bychom se divili. Když jsem kdysi vyslovila, jen tak do větru přání, že bych potřebovala nějaké hodně staré kolo, náš táta mě velmi překvapil. 
"Já takové kolo mám".
Vylezl na půdu špejcharu, po laně spustil kolo, přidal k tomu životní příběh, co všechno s ním zažil a Leontýn byl na světě a slouží dál.
Další zákoutí jsou doladěna různě zachráněnými nebo darovanými věcmi. Hrnce a šicí stroje mi vozí brácha ze šroťáku, něco se našlo různě doma, ve sklepě, v kurníku... a něco jsem i vyrobila. Dá se říct, že je to moje vášeň. Baví mě tvořit v zahradě různé dekorační prvky, které nejsou třeba na první pohled vidět a při procházce zahradou jen tak vykouknou a zase se schovají. Dekorační předměty dodávají zahradě další rozměr a někdy vykouzlí i úsměv. Nesmí jich být moc a mě se nejvíc líbí ty v přírodních tónech.










A co vy, máte taky nějaké oblíbené "krámy" na zahradě?

Vaše Stáňa.

středa 12. srpna 2015

OPĚT KVETE A VONÍ...

STEPHANOTIS FLORIBUNDA. Mám ho již několik let v ložnici na parapetu. Vždy přes léto nasadí hromadu nádherných, krémových a po jasmínu, výrazně vonících květů. Hlavně v podvečer a provoní celý pokoj. 


Vaše Stáňa.


neděle 9. srpna 2015

STŘÍPKY NAŠÍ DOVOLENÉ... 

Dovolenou jsme si opravdu užili a hlavně jsme si strašně moc odpočali. Byli jsme opět na naší chatě v Jeseníkách. Ale zahálku jsme nepěštovali. Chodili jsme na výlety, něco hezkého jsme si i koupili, hodně četli, hodně spali, koupali se v potoce, zažili jsme jednu moc hezkou letní oslavu a posezení s přáteli, a taky jsme něco kutili. Ať už na zahradě, tak i uvnitř. Zvládla jsem spíchnout nové záclonky, jen sehnat tu pravou látku byl opravdový horor ale povedlo se. Taky nějaké dekorace jsem stihla. Vždy při návratu z výletu jsme cestou narazili na pole, tu se zlatými klasy, tu zase s makovicemi. Nenechavé ruce trhaly a doma motaly. 
Měli jsme s sebou i všechnu čtyřnohou havěť a kupodivu jsme je dovezli v pořádku zase domů. I když u kočky jsme tipovali, že když přičichne k divočině, zdrhne. Ale Tonča si usmyslela, že bude hrát s Emmčou soutěž, kdo toho více naspí a myslím, že to těsně vyhrála.
Tady je prostě fajn, v každém ročním období, za každého počasí, prostě FURT...

 







 


 









 









Vaši venkovani Stáňa a spol.

Ps. Slezská města jsou tak nádherně upravená a plná kavárniček, malebných obchůdků, fontán a kytek, že jsme si připadali jako někde u moře. A ten klid a pohoda... Třeba v Krnově skoro všichni jezdí v centru na kolech za ranními nákupy, do práce, až jsme si mysleli, že jsme v Dánsku.


čtvrtek 6. srpna 2015

VČEREJŠÍ VÝLET DO RÁJE 

Včera v podvečer jsme vyrazili k rodičům mé kamarádky. Teda i s ní. Byla to taková menší HURÁ akce ale s překvapivým průběhem. Původně jsme si jeli jen pro starožitnou komodu, která tu na nás čekala víc jak rok. Jeli jsme krásnou krajinou, do zapadlé vesničky na Novojičínsku. Znala jsem to jen z povídání, o to větší bylo překvapení, že je všechlo ještě lepší, než v mých představách. Vřelé uvítání a pak exkurze po celém "statku". Tak spokojená domácí zvířata jsem ještě neviděla, a volný chov králíků, tak ten mě dostal asi nejvíc. Těch zvířat tam bylo ještě mnohem víc ale v té euforii jsem zapomněla i fotit. Na snímcích chybí např. nádherná vlčanda Betynka, kocour, želvy, stádo slepic a vloni tu dokonce volně pobíhaly 4 prasata. Ty jsme viděli už jen na talíři. Mimochodem občerstvení bylo na úrovni, vše domácí výroba. Jeli jsme na návštěvu po večeři ale stejně to vypadalo jako bychom týden nejedli. Nabízené skvosty jsme smetli z talířů rychlostí blesku. A k tomu vynikající víno, zkouška domácí slivovičky, uleželé v dubovém soudku, venezuelský rum... (přitom tvrdý alkohol nepiju).
 Málem jsem se netrefila do dveří.
A to jsem ještě nezmínila úrodu ovoce a zeleniny. Stromy se pod obříma, modrýma švestkama skláněly až k zemi, ořechy jako pěst a rajčata velká jako dětské hlavičky. No ZEMĚ ZASLÍBENÁ.
 Ještě, že jsme měli malý vozík za autem a další nabízený nábytkový skvost, už se na něj nevešel, tak máme aspoň záminku přijet zase :)))
Moc děkujeme (P+D+N) za nádherný letní večer v krásném prostředí a skvělé společnosti, na který jen tak nezapomeneme...








Ps. A moc děkujeme za výslužku, máme do zimy co jíst...

Vaše Stáňa a David